Zavítali jsme k vedoucímu celku naší soutěže. Výhra domácích mohla Rosice hodně přiblížit postupu do Okresního přeboru. Proto motivace obou celků byla velká. Utkání jsme začali poměrně dobře i když jsme se nevyvarovali chyb. Drobné šance byly na obou stranách. Ve 14.minutě, zdánlivě ztracený balón uklidil mezi obráncem a gólmanem do sítě domácích Spilka. Trochu nám pomohla nedůslednost obou domácích hráčů. Bohužel pro nás přišla sprcha v rozmezí 29.-35. minuty, kdy jsme inkasovali 3 góly. Vše po rychlých brejcích domácích, kdy jsme si neporadili po našich chybách s dlouhým nákopem domácích, které zužitkovali beze zbytku. Zvlášť pravá strana naší obrany chvílemi hořela jak papír. V tu chvíli to s námi vypadalo velice zle. Více jsme se vzájemně dohadovali než hráli. Naštěstí ještě do poločasu zkorigoval Spilka svým druhým gólem. O přestávce byla zřejmě v kabině velká výměna názorů, která nastartovala náš dokonalý obrat ve druhém poločase. Po trefách Spilky, Fabiána a Polnického jsme zápas otočili na svou stranu. Posledních 5 minut jsme si již pohlídali a Rosické do ničeho nepouštěli. Je nutno říci, že k výhře nám pomohl i domácí gólman. Tím nechci snižovat důležitost našich střelců. Toto utkání mělo pro mě dvě odvrácené tváře. Ta první pozitivní, že jste dokázali po náročné sobotě (přeci jenom svatba našeho hráče je významná událost) zvládnout zápas fotbalově. A ta druhá negativní, kdy jsem se chvílemi za některé styděl a divil se některým výrokům a skutkům, které někteří předvedli. Pochopil jsem, že když nepřesvědčím hráče, aby se na hřišti krotili nebo si vzali chrániče, tak je něco špatně. Bohužel to se táhne již delší dobu. Snad to se mnou ještě dva zápasy vydržíte. trenér